Prohledat tento blog

pondělí 20. srpna 2012

Meruňkový cheesecake



Dobře, přiznám se hned na úvod. Avizovaný cheesecake je falešný. Asi jako tiramisu po česku z pomazánkového másla (které bych nikdy nedělala, protože dávat pomazánkové máslo do sladkých jídel se mi nějakým způsobem ekluje). Skutečnost je taková, že jsem měla strašlivou chuť udělat něco z letošních meruňek, které se mi schovávají v mrazáku, ale jednak se teď snažím hlídat si tvar těla, za druhé peněz moc není a za třetí se mi nechtělo jezdit po Brně a shánět Philadelphii.
Výsledek je tak něco mezi cheesecakem a polským sernikem. Korpus tvoří rozdrobené sušenky - je to cheesecake. Krém je složený z tvarohu - je to sernik. Jsou tam taky vajíčka, piškoty, meruňky, velký bílý jogurt, citronová šťáva, cukr a hladká mouka.
Nevím, co to vlastně je, ale je to dobrý.

Tak tedy:
Připravíme si tři vejce, dvě vaničky tučného tvarohu, máslo, jeden velký bílý jogurt, cukr podle chuti. Já tam kromě obyčejného přidala i trochu doma vlastnoručně vyráběného vanilkového, který vznikl ovoněním bílého cukru vanilkovým luskem. Důležité jsou i meruňky. Já je vytáhla z mrazáku, a jelikož po přestěhování do nového bytu ještě nemáme mikrovlnku, řešila jsem, co s nimi. Nakonec jsem je prostě šoupla na balkon na slunce a šla si po svém.


 Taky si připravte balíček sušenek (já použila máslové Club) a balíček dětských piškotů. Ty nespotřebujete celé, takže pokud máte doma dítě nebo mlsného muže, můžete jim slíbit, že dvě třetiny sáčku můžou klidně sežrat. Zaplácne jim to žaludek a nebudou pak škemrat, že už chtějí ochutnat koláč. Sušenky a zhruba třetinu piškotů rozdrťte. Ve spoustě receptů se používá mixér, ten já nemám, takže jsem použila sáček a dřevěný váleček. Sáčky doporučuju dát dva do sebe, jinak po pár dobře mířených ranách někde zaručeně povolí. Pak drť smíchejte s máslem (prý rozpuštěným, ale já jsem ho prostě jen nechala povolit a taky to šlo) a vzniklou hmotu namačkejte do kulaté formy, kterou jste vyložili pečicím papírem. Nelamte si hlavu s tím, že třeba nedrží příliš u sebe, krém vám ji navlhčí a zpevní.



 Formu foukněte do lednice a mezitím si vyšlehejte krém. Tvaroh, jogurt, cukr a celá vejce zašlehejte do sebe, použijte nejnižší výkon šlehače. Přidejte čtyři vrchovaté lžíce hladké mouky.


Mezitím je důležité zahánět Multipas, který si vzal do hlavy, že cokoli, v čem je jogurt, sýr, tvaroh s cukrem, smetana nebo zmrzlina, je připravováno pro něj. Takže sotva se člověk otočí, aby přisypal ještě trochu cukru, už cpe svou hlavu do misky a pak se tváří ukřivděně, když ho zahazujete do vedlejší místnosti.


Do vyšlehaného krému přidejte šťávu z celého citronu...


 ... a můžete vrstvit. Sušenkovo-piškotový korpus potřete první vrstvou krému. Na ni poklaďte rozmražené osušené meruňky (nebo čerstvé nebo kompotované, jak je ctěná libost) a zalijte další vrstvou krému. Doporučuju použít sběračku (naběračku, šufánek), jinak vám přílivová vlna odsune meruňky stranou. Výsledek by měl vypadat zhruba takto:


 Teď to šoupněte do vyhřáté trouby. Ráda bych sdělila teplotu, ale bohužel mám plynovou, takže můžu říct jen toto: Pekla jsem to hodinu na nejnižší výkon. Dospod trouby jsem umístila kastrůlek s vodou, aby tam bylo vlhčí prostředí a koláč se neysušoval. Posledních deset minut jsem teplotu zesílila na poloviční výkon. A pak jsem svůj výtvor nechala v troubě ještě další hodinu chladnout.

Výsledek pak vypadal takto:


 Zbývalo jen dozdobit ho. Na to jsem nalámala kousek 85% čokolády, kterou jsem rozpustila s máslem ve vodní lázni. Vzniklou polevou jsem povrch koláče pocákala a šoupla ho vystydnout do lednice.


A dneska jsem si ho dala k snídani. Není sice tak krémový jako cheesecake, ale spojení tvarohu, jogurtu a meruněk je o la la!


pondělí 23. července 2012

Deset zpovědí v deseti dnech - den desátý

Desátý den a jedna zpověď.

Těžký bod, nejtěžší ze všech.
Jsem z katolické rodiny. Do svým zhruba šestnácti let jsem se účastnila stovek mší a desítek zpovědí. No, dobrá, tolik jich zase nebylo - pokud můžu odhadovat, tak asi dvacet. Pak jsem se rozhodla, že cokoli chce Bůh slyšet, můžu mu to stejně dobře říct sama a nepotřebuju k tomu prostředníka. A tím byl se zpovídáním v kostele konec.
Přešla jsem na veřejné zpovědi. Prostřednictvím blogu. Pomocí internetových serverů, kde jsem publikovala svou poezii. Později i v hospodách, bytech a klubech, tam, kde byl alkohol, rozvazující zábrany, kterými jsem si v pubertě svázala soukromý život.
Zpovědí mám za sebou nespočt. V čem by tedy tahle měla být jiná? Sama nevím. Rozhřešení, po kterém toužím, mi stejně nikdo nedá, takže je to jen další samoúčelný emocionální výlev? Těžko říct.
Zpovídám se ze svých hříchů. Jsou moje a mám je ráda, hýčkám si je jako odvrhnutá koťata, která někdo nechal umřít v krabici v popelnici. Pokud mám přijít do pekla za to, že spím s mužem před svatbou, budiž. Pokud mám přijít do pekla za to, že používám antikoncepci, budiž. Pokud mám přijít do pekla za to, že nezavrhuju homosexuály, budiž.
Pokud mám přijít do pekla za sprostá slova, za braní Božího jména nadarmo, za koketování s jinými božstvy, za studium religionistiky, so be it.
To, za co si skutečně zasloužím potrestání, za to mě trestá moje svědomí samo. A i když jsem dostala rozhřešení, potáhne se to se mnou až do konce života.

pátek 20. července 2012

Deset zpovědí v deseti dnech - den devátý

Den devátý - Dva obrázky, které v tuto chvíli vystihují tvůj život
 

Tak tady asi není co řešit. Středobod našeho života je momentálně chystané, poněkud nedobrovolné, stěhování. Nájemce bytu, u kterého jsme v podnájmu, přišel o práci, a proto se vrací do Brna. Až potud OK. Jenže protože jsme našli jen byty, které byly volné od 1.8., domluvili jsme s ním stěhování už na přelom července a srpna. Téměř jsme vybrali byt, ale asi hodinu před potvrzením, že do něj půjdeme, přišla ještě hláška o tom, že je volný byt, u kterého jsme to už ani nečekali (posílala jsem jim zprávu o zájmu už před čtrnácti dny). Takže prohlídka, odkývání, že my máme zájem, a teď problém - borci jsou z Ostravy, majitelkou bytu je manželka, ta nás musí schválit. To snad udělá. Jenže my se pořád musíme přestěhovat na přelomu července a srpna. V podstatě za deset dní, pokud počítám správně. A za těch deset dní musejí dotyční z bytu odvézt půlku nepotřebného nábytku (druhá půlka nám zůstane), musíme vyřídit smlouvu, sehnat peníze na vratnou kauci a hlavně - mít připravené všechno v krabicích, ať to můžeme odvézt a v pátek 3. srpna předat klíče od současného bytu. Little hell, isn´t it?


Je to tak, pořád ještě se necítím za volantem dost jistá. A protože mě dnes čeká s nohou na plynu asi šedesát kilometrů, nejsem z toho úplně ve své kůži. Na druhou stranu nutno podotknout, že za ten rok, co vlastním řidičák (rok uplyne přesně za šest dní, mmochodem), jsem ani jednou nebourala, nikoho nepřejela, dokonce se ani nedostala do potenciálně nebezpečné situace. Takž věřím tomu, že se to všechno bude jen zlepšovat. Jen ty rozjezdy do kopce jsou mé prokletí.

Den desátý - Jedna zpověď.

Deset zpovědí v deseti dnech - den osmý

Den osmý - Tři věci, které tě vzrušují/berou
 
1. Inteligence. Ať je výrok o sexy mozku v souvislosti s Jiřím Paroubkem jakkoli směšný, inteligence mě rajcuje. Nemyslím vzdělání. I dělník ve šroubárně si může zvládnout přečíst Vergilia v originále, a doktor s tituly před jménem i za ním může být idiot. Přirozená inteligence je každopádně při mém vnímání světa tvrdou měnou.
2. Britská (míněno i irská a skotská) angličtina. Vážně. A to zejména od několika konkrétních lidí. Alan Rickman. Michael Fassbender. Tom Hiddleston (slyšeli jste jeho monolog jakožto Jindřicha V. ? Přisámbůh, beru meč a jedu bojovat za Anglii...). A koneckonců, například celý seriál HBO Hra o trůny je úplná přehlídka těch nejkrásnějších, uchu ladících hlasů...
3. Dlouhé vlasy u mužů. Možná je to zbytečně přízemní, to nevím, ale každopádně to je snad jediná věc, která mě fascinovala už jako malou a ta fascinace mi vydržela dodnes. Když si můj muž ostříhal vlasy, obrečela jsem to. Když jsem si jako pubescentka představovala při čtení Dykova Krysaře hlavního hrdinu, viděla jsem ho dlouhovlasého. Když se mi při čtení Hamleta před očima odehrával finálový souboj, Hamlet měl dlouhé vlasy. Dlouhovlasému muži jsem schopná odpustit daleko víc věcí než krátkovlasému. Takže je možná vlastně dobře, že se kolem mě postupně velká část lidí stříhá...

Den devátý - Dva obrázky, které vystihují tvůj život v tuto chvíli a proč.
Den desátý - Jedna zpověď.

čtvrtek 19. července 2012

Deset zpovědí v deseti dnech - den sedmý

Den sedmý - Čtyři věci, které tě dokážou znechutit
 
1. Pokrytectví. Každý z nás je trochu pokrytec a já nejsem výjimkou, protože jsou chvíle, kdy to bez kapky pokrytectví nejde. Ale já teď mluvím o té čisté formě, o té esenci pokrytectví, která se projevuje obzvlášť u žen. Jakkoli nemám ráda generalizování, opravdu pokryteckých chlapů jsem potkala daleko méně
2. Stupidita. Blbost. Idiocie. Ať už to nazveme jakkoli, pořád platí, že nejhorší je srážka s blbcem. A jestli mě něco dokáže opravdu znechutit, je to blbost smíšená s arogancí.
3. Přehnaná sebelítost. A já o sebelítosti něco vím, protože znám jen málo lidí, kteří se litují víc než já. Jenže já se snažím schovávat si to na doma, občas něco utrousím do éteru, ale tak, abych pokud možno ostatní moc nezatěžovala (což se mi ne vždycky daří, bohužel). Sebelítost člověka, který se lituje jen proto, aby na ostatní zapůsobil, ve mě vyvolává touhu mu pořádně ublížit, aby se měl proč litovat.
4. Krádeže dětství. Ať už ve formě tvoření sexuálních objektů z malých holčiček na soutěžích krásy nebo ve formě přehnaného opatrovnictví, kdy dítě nepozná nic jiného než svůj pokoj a cestu do školy na zadním sedadle v autě, protože jinak by se mu mohlo něco stát. Dětství má být nejkrásnější období života, a nikdo nemá právo ho svým dětem upírat.

Den osmý - Tři věci, které tě vzrušují.
Den devátý - Dva obrázky, které vystihují tvůj život v tuto chvíli a proč.
Den desátý - Jedna zpověď.

středa 18. července 2012

Deset zpovědí v deseti dnech - den šestý

Den šestý - Pět lidí, kteří pro tebe hodně znamenají (bez jakéhokoli pořadí)
 
1. Muž
2. Lenka
3. Nikola
4. Maruška
5. Radka

Den sedmý - Čtyři věci, co tě dokážou znechutit.
Den osmý - Tři věci, které tě vzrušují.
Den devátý - Dva obrázky, které vystihují tvůj život v tuto chvíli a proč.
Den desátý - Jedna zpověď.

úterý 17. července 2012

Deset zpovědí v deseti dnech - jsem zpátky

Omlouvám se za pomlku, ale do mého života skočila dovolená bez internetu a pár neodkladných věcí. Jako třeba hledání nvého bydlení. Teď už se ale zdá, že je vše aspoň na chvíli vyřešeno, takže...

Den pátý - Šest věcí, o kterých si přeješ, abys je nikdy nebyl býval udělal
1. Přeju si, abych se nikdy nevyspala s H. A taky R. A taky T.
2. Přeju si, abych neskončila se školou těsně před státnicemi.
3. Přeju si, abych se nikdy nepodívala muži do mobilu. Tehdy před těmi čtyřmi lety.
4. Přeju si, abych se tehdy neodstěhovala z koleje tak rychle a nenadělala si tak dluhy, které jsem řešila špatným způsobem.
5. Přeju si, abych neotevřela ty dveře a nezařvala na sousedy, ať drží hubu. Mohli jsme mít Princeznu pořád doma.
6.Přeju si, abych se nenarodila.

Den šestý - Pět lidí, kteří pro tebe hodně znamenají (bez jakéhokoli pořadí).
Den sedmý - Čtyři věci, co tě dokážou znechutit.
Den osmý - Tři věci, které tě vzrušují.
Den devátý - Dva obrázky, které vystihují tvůj život v tuto chvíli a proč.
Den desátý - Jedna zpověď.

úterý 3. července 2012

Deset zpovědí v deseti dnech - den čtvrtý

Den čtvrtý - Sedm věcí, nad kterými často přemýšlíš
1. Kdo mě má doopravdy rád?
2. Budu mít někdy dítě?
3. Dokážu někdy něco opravdového dotáhnout do konce?
4. Kde bych teď byla, kdyby mě nepřijali na školu do Brna? A kde bych byla, kdybych šla do Prahy?
5. Můžu vůbec něco změnit?
6. Je na mně hodně vidět, jaký mám strach?
7. Co bude po smrti?

Den pátý - Šest věcí, o kterých si přeješ, abys je nikdy nebyl býval udělal.
Den šestý - Pět lidí, kteří pro tebe hodně znamenají (bez jakéhokoli pořadí).
Den sedmý - Čtyři věci, co tě dokážou znechutit.
Den osmý - Tři věci, které tě vzrušují.
Den devátý - Dva obrázky, které vystihují tvůj život v tuto chvíli a proč.
Den desátý - Jedna zpověď.

pondělí 2. července 2012

Deset zpovědí v deseti dnech - den třetí

Den třetí - Osm způsobů, jak si získat tvé srdce
 
1. Buďte upřímní. Ale uvědomujte si, že existují určité hranice
2. Mějte rádi kočky
3. Čtěte Terryho Pratchetta
4. Víte, kdo to byl Jacques Prévert? Bod pro vás
5. Tolerujte moji posedlost britským přízvukem a hochy s vysokým čelem
6. Rozesmívejte mě. Často
7. Nedělejte pravopisné chyby
8. Berte mě takovou, jaká jsem. O svých chybách vím sama až příliš dobře, nesmusíte mi je připomínat. Alespoň většinou

 
Den čtvrtý - Sedm věcí, nad kterýma často přemýšlíš.
Den pátý - Šest věcí, o kterých si přeješ, abys je nikdy nebyl býval udělal.
Den šestý - Pět lidí, kteří pro tebe hodně znamenají (bez jakéhokoli pořadí).
Den sedmý - Čtyři věci, co tě dokážou znechutit.
Den osmý - Tři věci, které tě vzrušují.
Den devátý - Dva obrázky, které vystihují tvůj život v tuto chvíli a proč.
Den desátý - Jedna zpověď.